Mezinárodní vědecká konference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzdělávání

Pracovníci katedry pedagogiky primárního a alternativního vzdělávání Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě uspořádali 14. ledna 2010 mezinárodní vědeckou konferenci nazvanou „Aktuální otázky preprimárního a primárního vzdělávání“. Téma konference mělo návaznost na výzkumný projekt APVV-0026-07 - Profesia „učiteľ predprimárnej edukácie a učiteľ primárnej edukácie v dynamickom poňatí“, jež některé akademické pracovnice katedry řeší spolu s kolegy z katedry predškolskej a primárnej edukácie PedF Univerzity Mateja Bela v Bánskej Bystrici a s kolegyněmi z Univerzity Kazimierza Wielkiego v Bydgoszczi.

Konference byla zahájená divadelním představením nazvaným Lakomá Barka (námětem byla předloha Jana Wericha; Fimfárum), jež účastníkům konference sehráli žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením jeho vedoucí Mgr. Andrey Štefkové. Žáci ve svém představení velmi dobře zvládli prostor sálu, v němž byli účastníci shromážděni sílou hlasu, tempem dialogů, zřetelnou výslovností i plynulým průběhem převáděného děje, za což sklidili zasloužený déletrvající potlesk.

Cílem jednání konference bylo analyzovat a reflektovat průběh edukace dítěte v mateřské škole, v přípravné třídě základní školy, v základní škole, v rodině i v jiném prostředí a situaci dítěte v ní; identifikovat otázky spojené s přípravou dítěte na vstup do povinného vzdělávání a navrhnout jejich řešení a reflektovat přípravné vzdělávání budoucích učitelek MŠ, učitelů ZŠ a jejich připravenost pro praxi z pohledu postupující kurikulární reformy v ČR.

Po přivítání účastníků konference děkanem Pedagogické fakulty OU doc. Dr. Josefem Malachem, CSc. vystoupila jako první hlavní referující prof. PhDr. Milada Rabušicová, Dr., členka výkonného výboru Světové organizace pro předškolní výchovu - OMEP a vice-prezidentka pro Evropu z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Podala účastníkům velmi zajímavé a pro mnohé z různých důvodů nedostupné nebo málo dostupné informace o edukaci poskytované dětem předškolního věku zejména v Evropě, o zařazení profesionálních pracovníků věnujících se dětem této věkové kategorie v systému vzdělávání v různých státech světa a informovala přítomné o činnosti světové organizace pro předškolní výchovu - OMEP. Prof. PhDr. Bronislava Kasáčová, CSc. proděkanka Pedagogické fakulty Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici, katedry elementárnej a predškolskej pedagogiky, jako hlavní řešitelka projektu, v jehož rámci byla konference uspořádána, na základě odkazu a analýz historických zkušeností v učitelství pro MŠ prezentovala úvahy a postupující přípravu návrhu profesního standardu učitelek mateřských škol na Slovensku.

Další host, Dr. Alexandra Kruszewska-Skowrońska z Akademii im. Jana Długosza w Częstochowie, Wydziału pedagogicznego, Institutu Edukacji przedszkolnej i szkolnej, ve svém příspěvku informovala o probíhající reformě v Polsku, týkající se třífázového přechodu šestiletých dětí na vstup do základní školy. Doposud děti v Polsku nastupovaly do primárního vzdělávání v sedmi letech. Posledním z hlavních referujících byl prof. PhDr. Lumír Ries, CSc. z pořádající katedry PedF OU, jehož příspěvek o duchovním směřování výchovy všechny přítomné zavedl do hodnotového vnímání světa a k možnostem zprostředkování hodnot dětem předškolního věku zejména prostřednictvím pohádky.

Konference měla mezinárodní charakter. Účastnili se jí kolegyně a kolegové ze slovenských univerzit Mateja Bela z Banskej Bystrice a Prešovskej univerzity v Prešove, jejich fakult a kateder. Další zahraniční účastníci byli z Polska, a to z Uniwersytetu Kazimierza Wielkiego z Bydgoszcze, Akademii im. Jana Długosza z Częstochowe, z Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach a její Filii w Cieszynie, z Uniwersytetu Zielonogórskiego ze Zielone Góry, z Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej w Lublinie, z Uniwersytetu Szczecińskiego ze Szczecina, z Uniwersytetu Opolskiego z Opole, z Państwowej Wyższej Szkoły Zawodowej w Raciborzu, z Akademii Pedagogiki Specjalnej z Warszawy, z Uniwersytetu z Olsztyna a z Uniwersytetu Pedagogicznego im. Komisji Edukacji Narodowej z Krakowa. Členové pořádající katedry ocenili odvahu účastníků ze zahraničí vyjet v době sněhové kalamity a problémů s tím spojených na konferenci do Ostravy a vyjádřili potěšení, že všichni dorazili do Ostravy na konferenci ve zdraví.

Srdečně byli přivítáni kolegové z českých univerzit, jejich fakult a kateder, a to Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Technické univerzity Liberec, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem a Univerzity Hradec Králové. Velmi milé bylo kolegům pořádající katedry přivítat kolegy z kateder PedF OU, s nimiž ve studijních programech Učitelství pro mateřské školy a Učitelství 1. stupně základní školy společně řeší aktuální otázky preprimárního a primárního vzdělávání, a to katedry hudební výchovy, výtvarné výchovy, českého jazyka a literatury s didaktikou, technické a pracovní výchovy a katedry pedagogiky a andragogiky.

Speciálního oslovení a přivítání se dostalo i kolegyním z mateřských škol, absolventkám obou studijních oborů pořádající katedry i současným studujícím z prezenčního i kombinovaného studia studijních oborů katedry. Konference se také zúčastnili zástupci České školní inspekce a další návštěvníci a zájemci o řešení aktuálních otázek preprimárního a primárního vzdělávání.

Odpolední jednání konference probíhalo v sekcích, jejichž tématickou specifikaci předeslalo její zaměření do podtémat. Ti přítomní, kteří se zúčastnili konference bez příspěvku, si vybírali sekci podle svého uvážení, zpravidla podle svého zájmu o téma, jemuž byla v některé ze sekcí věnována pozornost.

V sekci tématicky zaměřené na „Dítě a kurikulum v preprimárním vzdělávání“ se domácí i zahraniční účastníci věnovali přehledu vývoje v legislativě základního školství v Polsku, řešení otázky zavádění programových změn a jejich zvládání učiteli v praxi. Další přednesené příspěvky se týkaly rodových stereotypů v živote dítěte předškolního věku, kdy se na  základě položených otázek rozvinula diskuze účastníků a vzájemně se konfrontovaly zkušenosti z této oblasti z praxe ve školách na Slovensku, v Polsku a v ČR. Následující příspěvky pojednávaly o konstruktivismu v preprimární edukaci, úloze mateřské školy jako součásti školské vzdělávací soustavy. Problematika využití klavíru ve výuce hudební výchovy v mateřských školách byla uzavřena shodou, že klavír je hudební nástroj, který vyhovuje jak pokročilým, tak začínajícím učitelkám, a je nejvýhodnějším hudebním nástrojem pro práci s dětmi v mateřské škole. Diskuse k otázkám preprimární edukace romských dětí ukázala, že podobnou problematiku řeší i na Slovensku, nikoliv však v Polsku. V bohaté diskuzi si účastníce předaly zajímavé informace ze současné školní praxe preprimárního a primárního vzdělávání v Polsku, na Slovensku a v ČR, která se v mnoha základních směrech ubírá stejnou cestou: školy vzdělávají podle školního kurikula, jež zpracovávají podle svých podmínek a prostředí. Legislativní ukotvení je však v současnosti v každé zemi specifické a implementace do praxe vyžaduje značné úsilí učitelů a ředitelů.

Sekce „Učitel a jeho profese v preprimárním vzdělávání: aktuální problémy a profesní příprava“ reflektovala aktuální problémy a perspektivy profesní přípravy učitele mateřské školy z pohledu různých tematických oblastí a nabídla široké spektrum fundovaných přípěvků jak akademických pracovníků, tak i učitelů z reálné praxe. V příspěvcích zazněly závěry zdůvodňující a dovolávající se obecně zkvalitňování procesu profesní přípravy učitelů mateřských škol, apelující na vytvoření možnosti navazujícího magisterského studia Učitelství pro MŠ po bakalářském stupni vzdělávání na PedF OU. Dále se příspěvky věnovaly významu a důležitosti celoživotního vzdělávání a konkurenceschopnosti učitelů MŠ. Příspěvky se dále zabývaly axiologickými aspekty učitelství pro MŠ, otázkami kurikula v profesní přípravě Učitelství pro MŠ v konfrontaci s možnostmi pedagogického terénu, kompetencemi učitele MŠ a inovativními algoritmy a trendy v profesní přípravě učitelů MŠ.

V sekci s názvem „Dítě a kurikulum v primárním vzdělávání“ bylo předneseno osm příspěvků, které posuzovaly požadavky na kurikulum ve školních vzdělávacích programech preprimárního a primárního vzdělávání vzhledem k možnostem rozvoje dítěte v roli žáka. V příspěvcích byla ze strany účastníků konference oceněna možnost tvořivého přístupu v implementaci kurikula do školních a třídních vzdělávacích programů. Ve výzkumných sondách byly zachyceny i obtíže vyučujících při zavádění kurikulárních změn v praxi mateřské a základní školy. Byly prezentovány i vybrané výsledky výzkumu kvality života dětí. V diskusi bylo zřejmé, že se přítomní přiklání k tomu, co vedoucí sekce p. prof. Lukášová nazvala „edukační kulturou obratu“.

Jednání v sekci „Učitel a jeho profese v primárním vzdělávání: aktuální problémy a profesní příprava“ bylo zastoupeno referáty, v nichž jednotliví účastníci prezentovali dílčí výsledky realizovaných výzkumů jak z oblasti přípravného vzdělávání učitelů 1. stupně ZŠ, tak reálného výkonu učitelské profese. V příspěvcích byla představena projektová fáze řešení dílčího úkolu výzkumného záměru reflektující profesionální výkon učitele v inkluzivní primární škole; v dalším výsledky evaluačního šetření kvality průběžných a souvislých praxí v oboru učitelství 1. stupně ZŠ, v následujícím výzkum autoevaluace školy s dílčími výsledky problémově zaměřenými na kvalitu autoevaluační zprávy školy a tvorbu jejího standardu. Příspěvky zahraničích účastníků se zabývaly výsledky kvantitativně-kvalitativního průzkumného šetření reflektujícího názory učitelů malých dětí na klíčové obtíže spojené s reálným výkonem výchovně-vzdělávacího procesu včetně námětů pro jejich řešení, problematikou mezikulturně tematicky zaměřeného učiva ve výuce dětí na primární škole v příhraničních oblastech a dílčími výsledky výzkumného projektu APVV vztahujícímu se k profesnímu výkonu učitele primárního a preprimárního vzdělávání pohledem detailní reflexe realizovaných profesních činností.

Jednání sekce „Otázky integrace přírodovědného a společenskovědního obsahu do vzdělávání“ byla zaměřená na přírodovědné a společenskovědní otázky v rámci preprimárního a primárního vzdělávání. Celkem odeznělo osm různě zaměřených příspěvků, jež se zabývaly otázkou významu vytváření ekologických kompetencí v preprimárním vzdělávání a jejich operacionalizací v souvislosti s environmentální složkou vzdělávání. Účastníci sekce se shodli, že je třeba klást důraz na prožitek ve výchově, poněvadž prožitkem dítě získává hlubší životní hodnoty, které pak dokáže aplikovat i v činnostní sféře svého jednání. Zdůrazněn byl celostní pohled na svět a s tím spojené požadavky na učitele. V Polsku je od minulého roku dán vycházce mnohem větší prostor a i z hlediska kurikula je vycházka nejen doporučená, ale i žádoucí. Velmi zajímavý byl příspěvek o dětských časopisech a jejich využití při edukaci v souvislosti s poznáváním světa dítětem. Byl představen záměr projektu týkající se techniky, který by mohl pomoci přinést do školních družin takové technické vybavení, které by vedlo žáka k aktivitě a přirozeně rozvíjelo jeho osobnost. Diskutovalo se také o vlivu multimédií a zejména internetu na dnešní děti. V sekci dále odezněl příspěvek věnující se problematice nedostatečného vybavení zejména vesnických škol pro tělesnou výchovu. Závěrečný příspěvek poukázal na nutnost zjišťování dětských představ. Děti přicházejí do školy (i do mateřské školy) se svým pohledem na svět a pokud má být proces edukace individualizovaný, je třeba uskutečňovat cílenou diagnostiku a teprve na základě získaných výsledků projektovat další vzdělávání. Celkově z jednotlivých příspěvků lze pozorovat, kam se vývoj v oblasti přírodovědné a společenskovědní ubírá a s jakými nebezpečími se musí učitel vyrovnávat. Stále je to do značné míry sám učitel a jeho tvořivý potenciál, kdo může za to, jakou podobu vzdělávání má a jak bude vypadat. Budeme jako učitelé však umět ještě signály přírody číst?

V sekci zabývající se „Otázkami podpory rozvoje pregramotnosti a počáteční čtenářské gramotnosti ve vzdělávání“ bylo předneseno sedm příspěvků. Týkaly se otázek problematiky rozvoje jazykových-řečových a komunikačních kompetencí dětí předškolního věku a dětí na počátku školní docházky. Příspěvky představovaly výsledky realizovaných výzkumů v této oblasti a byly reflexí proměny, rozvoje a podpory této oblasti jak v edukaci v MŠ, tak ve výuce na počátku zahájení školní docházky dítěte. V diskusi pak byla řešena problematika snižujících se jazykových a řečových dovedností dětí předškolního věku přicházejících do MŠ z rodinného prostředí, což potvrdily výsledky výzkumů. V důsledku nízké pozornosti rodičů věnované mluvenému projevu dítěte, jež bývá nezřídka nahrazována poslechem CD a DVD, mají děti stále větší potíže s výslovností a souvislým vyjadřováním. Zde je pak patrná disproporce rodinného působení a edukace v MŠ, ve které má dnes učitelka stále složitější situaci. Rozebírána byla dále otázka podpory a rozvoje „předčtenářství“ (čtenářské propedeutiky) a utváření vztahu ke knize u dětí předmětného věku. Pro tuto oblast předškolního vzdělávání je nyní realizován výzkum, jehož záměrem je zjistit prekoncepty dětí související s fenoménem „kniha“. Řešila se také otázka logopedické prevence a logopedické péče v MŠ. Zajímavé byly výsledky z pilotáže výzkumu, jež dokládaly stále přetrvávající přehlížení významu odborného rozvíjení komunikačních kompetencí dítěte v sociálním prostředí MŠ v rámci edukace učitelkou MŠ některými klinickými logopedy. V závěru jednání byla otevřena otázka rozvoje počáteční čtenářské gramotnosti ve výuce na prvním stupni a připraveností učitelů základních škol v této problematice.

V podsekci „Estetické výchovy ve vzdělávání dětí, žáků, studentů i učitelů“ byly prezentovány příspěvky zabývající se výtvarnou výchovou a jejím obsahem v současných kurikulárních dokumentech, filozofováním s dětmi prostřednictvím dramatické výchovy, významem a vztahem prožitků a zkušeností a jejich odlišením od představ. V příspěvcích byl prezentován náhled na problém profesionalizace učitelů v posledních dvaceti letech, a to z mnoha různých interpretačních hledisek. Důraz je kladen na pojetí orientované na výchovu ke  tvořivosti s ohledem na jedinečnou individualitu každého jedince a aprobovanost výuky, koncepci přípravy budoucích učitelů výtvarné výchovy v rámci výtvarných kursů i s prezentováním konkrétních výtvorů studentů. V diskusi byl sdělen názor, že se příprava studentů učitelských oborů promítá do reálné školní praxe a ukazuje se jako důležité věnovat pozornost kulturním hodnotám výtvarného a dramatického umění a estetice obecněji.

V podsekci „Dramatická výchova ve vzdělávání dětí a žáků“ byly diskutovány aktuální otázky současného stavu dramatické výchovy v primárním a preprimárním vzdělávání a problémy při zavádění dramatické výchovy do ŠVP. Účastníci sekce informovali o současné situaci ve svých regionech, o aktivitách, které vyvíjejí a o přístupech ke vzdělávání učitelů pro výuku dramatické výchovy. Diskutovali o potřebách praxe při zavádění dramatické výchovy do primárního a preprimárního vzdělávání a o možnostech vzájemné spolupráce fakult při naplnění této potřeby. Závěrem byla nastíněna možnost spolupráce při tvorbě metodických materiálů jako pomoci učitelům na 1. stupni základního vzdělávání při  využívání dramatické výchovy k naplnění úkolů vyplývající z kurikulární reformy.

Atmosféra otevřené diskuse v sekci „Specifika v práci učitele preprimárního a primárního vzdělávání“ byla dána vzájemným doplňováním postojů českých doktorandek s jejich mladistvým elánem a zaujetím svou věci a postojů zkušenějších polských badatelek. Dvakrát bylo řešeno téma multikulturní výchovy, a to na základě solidních teoretických východisek a empiricko-výzkumných nálezů. Kromě standardních otázek tohoto tématu byly diskutovány i otázky koexistence subkultur uvnitř jedné kultury. Psychologicky odpovědně byla podložena sdělení o přípravě učitele na podporu kritického myšlení u žáků primární školy, o respektování temperamentu žáka v edukačním procesu, o detailně propracované proceduře diagnózy školní zralosti a o vlivu vyučovacího stylu na interakční vztah učitele a žáka.

Cíle konference byly v jednáních v sekcích naplněny a poněvadž záměrem konference také bylo, spojit dva odlišné pedagogické terény, ten spíše zkušenostně znalostní s tím výzkumným a v sekcích probíhala bohatá, přátelská, vzájemně obohacující diskuse, došlo k naplnění záměrů konference v širším kontextu.

Konference byla ukončená společenským setkáním účastníků, v rámci něhož však mezi účastníky odborná diskuse na dílčí témata projednávaná v sekcích, pokračovala. Primární i preprimární edukace a pedagogika Česka, Polska a Slovenska ve středoevropském prostoru a zejména tady ve Slezsku, díky podobným historickým východiskům, nachází podobná témata a zaměření a řeší velmi blízké problémy. Proto také účastníci konference z těchto tří zemí mají potřebu je vzájemně konzultovat, osvětlovat si stanoviska k projednávaným tématům a vstřícně si napomáhat při hledání jejich řešení. Vzájemná sdělení proto byla v dílčích aspektech v mnohém nová, podnětná, zajímavá a v každém případě odborně, profesně přínosná.

Informace o jednání v sekcích zpracovány podle pokladů kolegů.
Za pořádající katedru pedagogiky primárního a alternativního vzdělávání
doc. PaedDr. Radmila Burkovičová, Ph.D.


Konference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníKonference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníLakomá Barka - žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením Mgr. Andrey Štefkové (námět: Jan Werich)Lakomá Barka - žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením Mgr. Andrey Štefkové (námět: Jan Werich)Lakomá Barka - žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením Mgr. Andrey Štefkové (námět: Jan Werich)Lakomá Barka - žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením Mgr. Andrey Štefkové (námět: Jan Werich)Lakomá Barka - žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením Mgr. Andrey Štefkové (námět: Jan Werich)Lakomá Barka - žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením Mgr. Andrey Štefkové (námět: Jan Werich)Lakomá Barka - žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením Mgr. Andrey Štefkové (námět: Jan Werich)Lakomá Barka - žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením Mgr. Andrey Štefkové (námět: Jan Werich)Lakomá Barka - žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením Mgr. Andrey Štefkové (námět: Jan Werich)Lakomá Barka - žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením Mgr. Andrey Štefkové (námět: Jan Werich)Lakomá Barka - žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením Mgr. Andrey Štefkové (námět: Jan Werich)Lakomá Barka - žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením Mgr. Andrey Štefkové (námět: Jan Werich)Lakomá Barka - žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením Mgr. Andrey Štefkové (námět: Jan Werich)Lakomá Barka - žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením Mgr. Andrey Štefkové (námět: Jan Werich)Lakomá Barka - žáci ZŠ Šenov, souboru DIVADRA, pod vedením Mgr. Andrey Štefkové (námět: Jan Werich)Konference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníKonference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníKonference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníKonference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníKonference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníKonference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníKonference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníKonference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníKonference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníKonference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníKonference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníKonference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníKonference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníKonference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzděláváníKonference Aktuální otázky preprimárního a primárního vzdělávání