OU > O univerzitě > Struktura univerzity > Fakulty a ústavy > Pedagogická fakulta > Součásti fakulty > Katedry > Katedra pedagogiky a andragogiky > Studium a přijímací řízení > Přijímací řízení

Ostravská univerzita

Okruhy pro přijímací zkoušku navazujícího magisterského programu Učitelství pro SŠ - pedagogika

Přijímací zkouška pro Učitelství pedagogiky má formu testu, který ověřuje znalost základních pedagogických pojmů, teorií a koncepcí, jakož i orientaci uchazeče v odborných pedagogických zdrojích. Uchazeč prokáže schopnost aplikovat teoretická východiska v rámci uvedených okruhů. Tematické okruhy přitom vycházejí z rozsahu kurikula bakalářského studia programu Pedagogika.

Tematické okruhy pro Učitelství pedagogiky:

Tematické okruhy z Učitelství pedagogiky jsou směrovány do tří oblastí:

  1. Obecná pedagogika a základy didaktiky.
  2. Filozofický a historický kontext pedagogiky.
  3. Sociální a diagnosticko-intervenční aspekty edukace.

a) Obecná pedagogika a základy didaktiky

  1. Pedagogika jako věda.
    Systém pedagogických věd, funkce a charakteristika základních a aplikovaných pedagogických disciplín. Informační zdroje k  pedagogice (základní odborná literatura, časopisy, databáze, webové stránky – servery o výchově a vzdělávání).
  2. Základní pedagogické pojmy.
    Předmět pedagogiky, východiska, pojmy edukace, edukační prostředí. Činitelé výchovy a pedagogické zásady.
  3. Cíle, obsah a složky výchovy.
    Vymezení pojmů obsah a složka výchovy, klasifikace, příklady.
  4. Metody a formy výchovy.
    Charakteristika základních metod a forem výchovy (odměna a trest, přirozené důsledky, příklad, požadavek aj.).
  5. Pedagogika volného času.
    Pojetí a funkce volného času, aktivity ve volném čase. Koncepce výchovy ve volném čase (výchova zážitkem, animace).
  6. Multikulturní výchova.
    Koncepce (liberální, komunitární, kritický multikulturalismus). Realizace multikulturní Výchovy (programy a projekty).
  7. Výuka jako proces.
    Charakteristika pojmů výuka, vyučování, učení, vzdělávání, vzdělání, výchova, edukace. Modely, fáze a typy výuky.
  8. Cíle výuky a učební úlohy.
    Cíle kognitivní, afektivní, psychomotorické a jejich taxonomie. Postupy a zásady projektování vzdělávacích cílů, hodnocení na úrovni školy. Hierarchie učebních úloh (D. Tollingerová). Vzájemný vztah obou kategorií.
  9. Metody a formy výuky.
    Klasifikace metod výuky (J. Lerner, J. Maňák). Metody aktivizující, problémové metody a projektové vyučování. Formy výuky dle počtu žáků.
  10. Pedagogický výzkum, výzkumné techniky.
    Výběr relevantních výzkumných metod, charakteristika, možnosti aplikace. Kvantitativní a kvalitativní výzkum v pedagogice, analýza silných a slabých stránek použité výzkumné techniky.

b) Filozofický a historický kontext pedagogiky

  1. J. A. Komenský a jeho pedagogicko-didaktický systém.
    Život, filozofická východiska jeho pojetí výchovy a vzdělávání, nosné pedagogické spisy. Odraz Komenského principů v  současném pojetí výchovy a vzdělávání.
  2. Filosofie výchovy, její předmět a pojetí.
    Hlavní filosofické směry z historického i současného hlediska.
  3. Hlavní filozofické směry 20. stol.
    Pragmatismus, fenomenologie, filozofická antropologie, filozofie existence, kritický racionalismus. Filozofie J. Patočky.
  4. Současný svět a jeho charakteristika z  hlediska filozofie.
    Současná paradigmata, jejich vliv a pojetí. Nejvýznamnější postavy z dějin filosofie z pohledu paradigmat.
  5. Bytí člověka ve světě - tělesno, duševno a duchovno, jejich pojetí z hlediska historie i současnosti.
    Výchova jako péče o duši. Antropologicko - filosofické pojetí člověka.

c) Sociální a diagnosticko-intervenční aspekty edukace

  1. Socializace jako proces kulturního včleňování do společnosti.
    Socializace a výchova. Sociální stratifikace. Sociální mobilita. Socializační činitelé (primární, sekundární). Neformální a formální skupiny, skupina členská a referenční.
  2. Sociální interakce a komunikace.
    Vymezení pojmu, pravidla. Komunikace jako proces (obsahová a vztahová rovina). Struktura, dynamika. Typy komunikace (verbální a neverbální). Interakční proces, interakce rodiny a školy. Teorie mezilidské a pedagogické komunikace, možnosti uplatnění v  pedagogickém procesu.
  3. Současná rodina jako primární socializační prostředí.
    Rodina jako základní výchovná instituce. Domov a rodina, bezpečí. Změněné společenské funkce rodiny v  pedagogickém kontextu. Některé teorie uspokojování a neuspokojování základních lidských fyzických i psychických potřeb (J. Bowlby, M. Ainsworthová). Identita a individuace.(Z. Matějček, A. Maslow, C. G. Jung, E. Fromm, E. Erikson aj.).
  4. Mravní formování člověka.
    Elementární mravní návyky a zvyky, interiorizace norem, pojem charakter, morální city, formování mravního přesvědčení). Psychologie morálního vývoje, Kohlbergovo pojetí mravního vývoje.
  5. Pedagogická diagnostika.
    Předmět pedagogické diagnostiky. Cíl, obsah a přístupy (edukometrický, kazuistický) pedagogické diagnostiky. Metody pedagogické diagnostiky. Pozorování, analýza výkonů, produktů činnosti, dokumentace, testy aj. projektivní metody. Didaktická diagnostika, didaktický test.

Literatura

  • BREZINKA, W. Filozofické základy výchovy. Praha : Zvon, 1996.
  • FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha : Portál, 2003.
  • HELUS, Z. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha : Grada, 2005.
  • HRABAL, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha : SPN, 2002.
  • KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Sekundární škola. Praha : Portál, 2002.
  • KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, V. et al. Člověk – prostředí – výchova. Brno: Paido, 2001.
  • MALACH, J. Obecná pedagogika. Ostrava : PdF OU, 2003.
  • NELEŠOVSKÁ, A. Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha : GRADA, 2005.
  • PETTY, G. Moderní vyučování. Praha : Portál, 2004.
  • PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 2002.

Zveřejněno / aktualizováno: 12. 11. 2018

facebook
rss
social hub