Výzkumný záměr katedry hudební výchovy

Název prioritního směru výzkumu Pedagogické fakulty

Kultura – identita – region

Garanti

Zapojení akademici

Popis zaměření

Objektem prioritního směru výzkumu je hudební kultura a regionální subkultury, které jsou zkoumány ze tří vzájemně provázaných hledisek – hudebněhistoriografického, hudebněpedagogického a teoreticko-estetického. Bude realizován původní výzkum v oblasti hudební historiografie, hudební regionalistiky, hudební pedagogiky, hudební teorie a hudební estetiky prostřednictvím týmové spolupráce akademických pracovníků katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty a Centra studií regionální hudební kultury. Ambicí prioritního směru výzkumu je generování monografií a vědeckých studií, uplatněných především v hodnocených databázích WoS a SCOPUS, výsledky výzkumu budou prezentovány také na národních a zahraničních konferencích.

V rámci prioritního směru výzkumu budou využívány metody muzikologické: metoda historicko-srovnávací, zahrnující konkrétnější metodu filologicko-historického studia pramenů, metodu kritického srovnávání příbuzných projevů, kulturně-historickou analýzu; dále metody hudebněpedagogické; metody související s hudební teorií a hudební estetikou: komplexní analýza hudebního díla, interpretační postupy hlubinné hermeneutiky, sémantická analýza, narativní analýza.

Zdůvodnění

Prioritní směr výzkumu kontinuálně navazuje na hudebněhistoriografické a hudebněpedagogické výzkumy v ostravském hudebně-kulturním prostoru a na katedře hudební výchovy v Ostravě od poloviny 20. století do současnosti (např. František Míťa Hradil, Vladimír Gregor, Ivo Stolařík, Luděk Zenkl, Jan Mazurek, Karel Steinmetz ad.). V rámci prioritního směru výzkumu budou řešena reprezentativní a aktuální témata z hudební kultury a regionálních subkultur, která mají důsledky společenské a ekonomické v kontextu kulturního života. Prioritní směr výzkumu má atribut mezioborovosti z pohledu systematiky muzikologických disciplin. Naplnění prioritního směru výzkumu předpokládá intenzivní spolupráci s tuzemskými (např. Archiv města Ostravy, Ostravské muzeum, Slezské zemské muzeum, školská zařízení, knihovny) i zahraničními institucemi; dále také s vybranými externími spolupracovníky. Uvedený směr výzkumu úzce souvisí s koncepcí, realizací doktorského studijního oboru Hudební teorie a pedagogika a výstupy v podobě témat disertačních prací.

Bližší obsahová charakteristika prioritního směru výzkumu PdF Hudebněhistoriografické, hudebněpedagogické a teoreticko-estetické sondy do hudební kultury a regionálních subkultur

1. Hudebněhistoriografické sondy

Hudebnost kantorů rakouského Slezska v 18. a 19. století, vliv písňového folkloru na tvorbu zdejších skladatelů v minulosti i současnosti, hudební kultura Poláků, Němců i jiných etnik žijících v nedávné minulosti na severní Moravě a ve Slezsku (Karel Steinmetz); život a dílo ostravských hudebníků (Jan Mazurek); dějiny české / německé všeobecné a odborné hudební výchovy a hudebních lidovýchovných aktivit v Ostravě v letech 1890-1945, hudebněvýchovná literatura v období do roku 1918, 1918-1938 a 1939-1945, hudební a taneční folklorismus v Ostravě v minulosti i přítomnosti (Jiří Kusák); česká hudební výchova v období meziválečném a protektorátním, reformní tendence v meziválečné české hudební výchově (Jiří Kusák, Jan Mazurek); hudebněhistorická bádání v oblasti sborového zpěvu – osobnosti, trendy (Jan Spisar); sborová kultura (Daniela Střílková).

2. Hudebněpedagogické sondy

Sondy do oblasti historie didaktiky / metodiky hudební výchovy jako inspiračního zdroje pro současnou hudebněvýchovnou praxi (Jiří Kusák), dějiny a poslech hudby s důrazem na hudbu a kulturu 20. století a na hudbu nonartificiální, zejména na vztah hudby a filmu, hudebněpedagogické výzkumy průřezového, komparativního, terénního, dílčího i komplexního charakteru, film jako prostředek popularizace hudby a školní výuky dějin hudby, specifika romské hudební kultury a hudebněpedagogické práce s romskými dětmi, muzikálový projekt jako prostředek seberealizace nadaných gymnaziálních studentů (Veronika Ševčíková); specifický pedagogický styl jako identifikátor vysoké formy oborové odbornosti pedagoga, tzv. pedagogického mistrovství (Veronika Ševčíková, Jiří Kusák); soudobé sborové skladby a dramaturgie středoškolských pěveckých sborů, moderní didaktické metody, nové a netradiční přístupy podporující progresivní principy studia sborových partitur (Jan Spisar), slohová interpretace, dirigování (Daniela Střílková); hra na klavír včetně tvorby klavírních doprovodů, klavírní improvizace a problematika hry sborových / orchestrálních partitur s didaktickým přesahem, současné trendy vyučování žáků na základních uměleckých školách v hudebním oboru (Jaromír Zubíček).

3. Teoreticko-estetické sondy

První oblast výzkumu představuje aplikace teorie archetypů a ústředních pojmů hlubinné psychologie v muzikologii, resp. v hudební teorii a hudební estetice (archetyp a symbol) v hudbě jako interpretační kategorie. Dosahy zkoumání možností uplatnění pojmu archetyp v hudbě směřují také k intepretaci pohybu a proměn hudebních kultur jako globálního celku s vnitřní dynamikou a svébytnými procesy (Jiří Mazurek). Druhá oblast výzkumu je zaměřena na hudební naratologii, narativní analýzu hudebního diskurzu především hudby 20. století. Hudební struktura je chápána jako specifický narativ, zkoumány jsou různé narativní strategie při interpretaci hudby. Specifika interpretace sborových skladeb (Daniela Střílková).

Zveřejněno / aktualizováno: 24. 05. 2024