Anotace | Příjem ultra-zpracovaných potravin byl prokázán jako přímo spojený s nárůstem hmotnosti a vyšším rizikem obezity bez ohledu na věk a další demografické faktory. Vysoký index tělesné hmotnosti (BMI) je navíc považován za čtvrtý hlavní faktor přispívající k rozvoji nebo zhoršení řady chronických onemocnění, včetně rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění (CVD), diabetu, jakož i ke zkrácení délky života a snížení jeho kvality (Askari et al., 2020; Wright et al., 2017). Zvýšená konzumace ultra-zpracovaných potravin je považována za jeden z faktorů způsobujících populační nárůst tělesné hmotnosti, zejména prostřednictvím zvýšeného ukládání viscerální tukové tkáně. To je způsobeno vyšší energetickou hustotou těchto potravin a zvýšeným obsahem přidaných cukrů, nasycených tuků a sodíku, které činí zpracované potraviny "extrémně chutné" zatímco jejich obsah vlákniny, nebo bílkovin je nižší spolu s nízkým, či nulovým obsahem dalších živin podporujících lidské zdraví (Askari et al., 2020; Monteiro et al., 2011; Marti, 2019; Bruce et. al.,2000; Hall et. al., 2019). Různé studie dospěly k závěru, že omezení nebo úplné vyloučení zpracovaných a ultra-zpracovaných potravin může být účinnou strategií pro redukci hmotnosti a prevenci nárůstu viscerálního tuku (Askari et al., 2020). Existuje několik stravovacích režimů, které mohou celkově zlepšit zdraví díky vlivu na různé faktory související se zdravím, jako je úbytek hmotnosti, zlepšení oxidační kapacity, snížení zánětu nebo zlepšení metabolického zdraví (Katz & Meller, 2014; Bruce et al., 2000). Zejména konzumace potravin, které jsou minimálně zpracované, se ukazuje mít celkově pozitivní vliv na lidské zdraví. Přínosy, jako je úbytek hmotnosti, zlepšení kardiovaskulárního a metabolického zdraví, byly pozorovány u různých stravovacích režimů (Katz & Meller, 2014; Fechner et al., 2020; Campos-Nonato et al., 2017). |