Nabízené studijní programy a obory pro přijímací řízení

• ukončené studium alespoň bakalářského studijního programu Pedagogika nebo jiné oborově příbuzné studium zaměřené na vzdělávání
• úspěšné vykonání přijímacích zkoušek

Podmínky přijetí ke studiu na Pedagogické fakultě OU 0,43 MB

Přijímací zkoušku nelze prominout a musejí ji vykonat všichni uchazeči o studium.

Přijímací zkouška pro Učitelství pedagogiky má formu testu, který ověřuje znalost základních pedagogických pojmů, teorií a koncepcí, jakož i orientaci uchazeče v odborných pedagogických zdrojích. Uchazeč prokáže schopnost aplikovat teoretická východiska v rámci uvedených okruhů. Tematické okruhy přitom vycházejí z rozsahu kurikula bakalářského studia programu Pedagogika.

Tematické okruhy pro Učitelství pedagogiky:

Tematické okruhy z Učitelství pedagogiky jsou směrovány do tří oblastí:

1. Obecná pedagogika a základy didaktiky.
2. Filozofický a historický kontext pedagogiky.
3. Sociální a diagnosticko-intervenční aspekty edukace.

1. Obecná pedagogika a základy didaktiky
   1. Pedagogika jako věda.
      Systém pedagogických věd, funkce a charakteristika základních a aplikovaných pedagogických disciplín. Informační zdroje k  pedagogice (základní odborná literatura, časopisy, databáze, webové stránky – servery o výchově a vzdělávání).
   2. Základní pedagogické pojmy.
      Předmět pedagogiky, východiska, pojmy edukace, edukační prostředí. Činitelé výchovy a pedagogické zásady.
   3. Cíle, obsah a složky výchovy.
      Vymezení pojmů obsah a složka výchovy, klasifikace, příklady.
   4. Metody a formy výchovy.
      Charakteristika základních metod a forem výchovy (odměna a trest, přirozené důsledky, příklad, požadavek aj.).
   5. Pedagogika volného času.
      Pojetí a funkce volného času, aktivity ve volném čase. Koncepce výchovy ve volném čase (výchova zážitkem, animace).
   6. Multikulturní výchova.
      Koncepce (liberální, komunitární, kritický multikulturalismus). Realizace multikulturní Výchovy (programy a projekty).
   7. Výuka jako proces.
      Charakteristika pojmů výuka, vyučování, učení, vzdělávání, vzdělání, výchova, edukace. Modely, fáze a typy výuky.
   8. Cíle výuky a učební úlohy.
      Cíle kognitivní, afektivní, psychomotorické a jejich taxonomie. Postupy a zásady projektování vzdělávacích cílů, hodnocení na úrovni školy. Hierarchie učebních úloh (D. Tollingerová). Vzájemný vztah obou kategorií.
   9. Metody a formy výuky.
      Klasifikace metod výuky (J. Lerner, J. Maňák). Metody aktivizující, problémové metody a projektové vyučování. Formy výuky dle počtu žáků.
   10. Pedagogický výzkum, výzkumné techniky.
       Výběr relevantních výzkumných metod, charakteristika, možnosti aplikace. Kvantitativní a kvalitativní výzkum v pedagogice, analýza silných a slabých stránek použité výzkumné techniky.
2. Filozofický a historický kontext pedagogiky
   1. J. A. Komenský a jeho pedagogicko-didaktický systém.
      Život, filozofická východiska jeho pojetí výchovy a vzdělávání, nosné pedagogické spisy. Odraz Komenského principů v  současném pojetí výchovy a vzdělávání.
   2. Filosofie výchovy, její předmět a pojetí.
      Hlavní filosofické směry z historického i současného hlediska.
   3. Hlavní filozofické směry 20. stol.
      Pragmatismus, fenomenologie, filozofická antropologie, filozofie existence, kritický racionalismus. Filozofie J. Patočky.
   4. Současný svět a jeho charakteristika z  hlediska filozofie.
      Současná paradigmata, jejich vliv a pojetí. Nejvýznamnější postavy z dějin filosofie z pohledu paradigmat.
   5. Bytí člověka ve světě - tělesno, duševno a duchovno, jejich pojetí z hlediska historie i současnosti.
      Výchova jako péče o duši. Antropologicko - filosofické pojetí člověka.
3. Sociální a diagnosticko-intervenční aspekty edukace
   1. Socializace jako proces kulturního včleňování do společnosti.
      Socializace a výchova. Sociální stratifikace. Sociální mobilita. Socializační činitelé (primární, sekundární). Neformální a formální skupiny, skupina členská a referenční.
   2. Sociální interakce a komunikace.
      Vymezení pojmu, pravidla. Komunikace jako proces (obsahová a vztahová rovina). Struktura, dynamika. Typy komunikace (verbální a neverbální). Interakční proces, interakce rodiny a školy. Teorie mezilidské a pedagogické komunikace, možnosti uplatnění v  pedagogickém procesu.
   3. Současná rodina jako primární socializační prostředí.
      Rodina jako základní výchovná instituce. Domov a rodina, bezpečí. Změněné společenské funkce rodiny v  pedagogickém kontextu. Některé teorie uspokojování a neuspokojování základních lidských fyzických i psychických potřeb (J. Bowlby, M. Ainsworthová). Identita a individuace.(Z. Matějček, A. Maslow, C. G. Jung, E. Fromm, E. Erikson aj.).
   4. Mravní formování člověka.
      Elementární mravní návyky a zvyky, interiorizace norem, pojem charakter, morální city, formování mravního přesvědčení). Psychologie morálního vývoje, Kohlbergovo pojetí mravního vývoje.
   5. Pedagogická diagnostika.
      Předmět pedagogické diagnostiky. Cíl, obsah a přístupy (edukometrický, kazuistický) pedagogické diagnostiky. Metody pedagogické diagnostiky. Pozorování, analýza výkonů, produktů činnosti, dokumentace, testy aj. projektivní metody. Didaktická diagnostika, didaktický test.

BREZINKA, W. Filozofické základy výchovy. Praha : Zvon, 1996.
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha : Portál, 2003.
HELUS, Z. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha : Grada, 2005.
HRABAL, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha : SPN, 2002.
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Sekundární škola. Praha : Portál, 2002.
KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, V. et al. Člověk – prostředí – výchova. Brno: Paido, 2001.
MALACH, J. Obecná pedagogika. Ostrava : PdF OU, 2003.
NELEŠOVSKÁ, A. Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha : GRADA, 2005.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha : Portál, 2004.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 2002.