Kurátorská dvojice Milan Cieslar a Stefan Paruch vytvořila výstavu
Místa setkání
Vernisáž se stala prvním pracovním setkáním dvou pracovišť. Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity spolupracuje s Akademií speciální pedagogiky Marie Grzegorzewské s oborem studia Umělecké vzdělávání v oblasti výtvarného umění.
Název výstavy se stal spojovacím prvkem pro komunikaci ve výstavních prostorech. Místa setkání jsou tedy nosným tématem pro všechny vystavující výtvarníky. Každý přistupuje zcela individuálně k tématu a snaží se o svébytné výtvarné vyjádření. Výstava je prostorem pro pokračující dialog, aby toto setkání nebylo jen jednorázové, ale trvalo skrze interakce, návštěvy a interpretace, musíme do budoucna tuto platformu rozvíjet. Výstava tu není konečným cílem, je výchozím bodem.
V tomto výstavním prostoru se dnes otevírá více než jen kolekce děl, otevírá se místo setkání. Místo, kde se autoři, dosud možná pracující ve svých ateliérech odděleně, poprvé osobně setkávají, místo, v němž vzniká prostor pro dialog, mezi díly navzájem, mezi autory navzájem, ale také mezi autory a publikem. Toto setkání není náhodné, je záměrné. Jako hostitelé jsme vytvořili rámec, ve kterém se tvorba stává příležitostí k vzájemnému poznání, k sdílení inspirace a k navazování nových pout.
V loňském roce PaedDr. Martina Pavlikánová, PhD., a Mgr. Milan Cieslar, PhD., publikovali příspěvek na konferenci Současné pohledy na uměleckou výchovu, kterou organizovalo partnerské pracoviště z Akademie speciální pedagogiky Marie Grzegorzewské.
Název naší společné výstavy – Místa setkání – výstižně odráží podstatu projektu, kterým se stala spolupráce mezi umělci a pedagogy z Polska a České republiky. V určité fázi kurátorského procesu se však objevila myšlenka, že stejně vhodným názvem by mohla být Rande naslepo – odkazující na oblíbený televizní pořad, v němž si účastníci vybírají partnera, aniž by se navzájem viděli, pouze na základě intuice a odpovědí na několik otázek. Výsledek takového setkání je vždy do jisté míry dílem náhody, i když jeho úspěch často potvrzuje správnost intuitivních rozhodnutí.
Podobně tomu bylo i v našem případě. S českým kurátorem Milanem Cieślarem jsme se dříve neznali. Naše spolupráce začala účastí na konferenci Umění – učí, pomáhá, věnované perspektivám uměleckého vzdělávání ve střední a východní Evropě, kterou v roce 2023 uspořádal Institut umělecké výchovy Akademie speciální pedagogiky ve Varšavě. Toto krátké setkání, výměna korespondence, online rozhovory a společná vědecká publikace se staly začátkem další spolupráce, kterou podpořila také dr. Magdalena Janota-Bzowska, účastnící se výměnného pobytu v rámci programu Erasmus v Ostravě.
Ukázalo se, že vzájemná důvěra, podobné zkušenosti z akademického prostředí a shodné umělecké potřeby stačily k tomu, aby vznikl hodnotný a ucelený projekt. Místa setkání odhalila nejen rozdíly, ale i četné podobnosti ve způsobu myšlení o umění, vzdělávání a roli umělce v současném světě. Projekt navazuje na dlouhodobý výzkum vedený v Institutu umělecké výchovy, zaměřený na identitu umění a vzdělávání jako formy mezigeneračního a mezikulturního porozumění. Hodnoty vznikající na styku kultur, míst a významů potvrzují, že lokálnost může být perspektivou univerzální.
V rámci výstavy se obzvlášť výrazně projevily umělecké dialogy mezi tvůrci: Tomášem Koudelou a Dorotou Maroń, Jaremou Drogowským, Annou Wójcik-Tepper a Gabrielou Pienias, Marií Kiesner a Terezou Čapandovou, a také jemná příbuznost mezi Milanem Cieslarem, Joannou Stasiak a Magdalenou Janotou-Bzowskou. Společný výstavní prostor se stal příležitostí k vzájemnému poznání, konfrontaci zkušeností a potvrzení blízkosti uměleckých intuic.
Zmiňovaný motiv „rande naslepo“ tak získal symbolický rozměr – z náhodného setkání vznikla spolupráce, jejíž výsledky mají šanci přetrvat a dále se rozvíjet v budoucnosti.
Srdečně děkujeme za pohostinnost a otevřenost našich českých partnerů.
Stefan Paruch
Zveřejněno / aktualizováno: 30. 10. 2025
