Andreas Guskos a Arkadiusz Marcinkowski: Logos & Techne

Od 27. října do 2. prosince 2022 byla v Galerii Student k vidění výstava polských umělců Andrease Guskose a Arkadiusze Marcinkowského nazvaná Logos & Techne. Marcinkowski i Guskos zde vystavovali kolekci svých digitálních tisků a videí.

Slovo logos se v novověké historii evropského myšlení objevuje kolem 2. pol. 16. století. Podle neoplatonského filozofa Plotina je logos božským řádem věcí, je neměnný a stálý. V obecnějším diskurzu je význam slova logos daleko širší, může znamenat: „řeč“, „slovo“, „příběh“, případně taky „rozum“ a „význam“.

Techne je řecký výraz pro „dovednost“, „řemeslo“ či „umění“. Techne se podle starověké řecké filozofie získává zkušeností. Symptomatické v tomto případě je, že oba autoři jsou zároveň vysokoškolskými pedagogy, tedy osobnostmi, které své bohaté umělecké a životní zkušenosti předávají svým studentům. Umění však není pouze řemeslo, či nějaká naučená dovednost. Guskos a Marcinkowski zde předkládají své prorocké vize budoucnosti, která ovšem není vůbec idylická, ba právě naopak, je zachvácena lidskými běsy a zdeformovaná bezbřehou lidskou arogancí.

Marcinkowski divákovi předkládá svůj cyklus digitálních tisků, ve kterých předjímá neveselé trendy ve vývoji člověka. Člověk budoucnosti se v jeho představách stává kyborgem, kybernetickým organismem, zcela v intencích původního slova „Cybernetic Organism“ jak jej poprvé akronymicky použil Manfred Clynes a Nathan S. Cline v šedesátých letech 20. století. Člověk dní příštích se podle Marcinkowského stává technologicky upravenou biologickou entitou, do které může systém vkládat data ovlivňující chování této entity. Humanita mizí, je nahrazována čipy, slova mizí, poezie se rozplývá v mlze a nastupuje neúprosný zdrojový kód sestavený z jedniček a nul.

Andreas Guskos ve svých videích komponuje digitální krajinu budoucích měst, město budoucnosti se podle Guskose mění v jakési technologické mraveniště, ze kterého zmizel člověk. Homo sapiens sapiens snad nezmizel, ale je podle Guskose ukryt v bunkrech pod zemí, kde sice nedopadá sluneční světlo, zato je zde stálé připojení k vysokorychlostnímu internetu. Zároveň Guskosovy urbánní férie budoucnosti můžou být po jaderné válce vyprázdněnými menhirovými poli digitálního věku.

Arkadiusz Marcinkowski se narodil v roce 1970, roku 1989 absolvoval na Střední umělecké škole ve Štětíně, posléze pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Poznani (PWSSP). Mezi léty 1995-1996 studoval v Nizozemsku, aby posléze svá studia ukončil v malířském ateliéru Jana Switky s diplomovou prací pojmenovanou „Role kódu v kreativním procesu“. Po absolutoriu se začal Marcinkowski věnovat volné tvorbě a začal záhy vystavovat po celém světě a zejména v Japonsku, kde se účastnil prestižních přehlídek současného umění v Ósace a Tokyu. V roce 1997 začal vyučovat na Vysoké škole průmyslové v Poznani (WSSS), kde přednášel o kresbě a malbě. O dva roky později, v roce 1999 vytvořil vizuální identitu polské pošty, která se používá doposud. V současnosti pedagogicky působí na Univerzitě sociálních věd v Poznani, kde vyučuje kresbu, elektronická média a počítačový design. Od roku 2006 je člen představenstva Poznaňské asociace polských umělců a designerů.

Andreas Guskos studoval design architektury na fakultě architektury Štětínské technologické univerzity mezi léty 1993-1998. V roce 2008 získal doktorský titul v oblasti umění na Akademii výtvarných umění Eugeniusze Gepperta ve Vratislavi. Jeho dizertační práce se jmenovala „Architektura ve vesmíru informací“. V roce 2013 získal doktorát v oblasti počítačových věd za vytvoření práce: „Virtuální svět Aheilos, tvorba a vzdělání ve vesmíru informací“. Guskos v současnosti pracuje výrazně intermediálně, zabývá se architekturou, grafickým designem a elektronickými médii. Zároveň pracuje jako vysokoškolský pedagog na Akademii výtvarných umění ve Štětíně.

Kurátorem výstavy „Logos a Techne“ byl Tomáš Koudela.

Výstava byla spolufinancována z rozpočtu Moravskoslezského kraje.

Zveřejněno / aktualizováno: 06. 12. 2022